Hlním problémem utahování řízeného krouticím momentem jsou kolísající hodnoty tření, které spolu s rozptylem krouticího momentu utahovacího nástroje ovlivňují výslednou sílu předpětí. Rozdíl mezi třením hly a třením závitu je zde obzvláště důležitý. Protože se tyto třecí vlivy sčítají, může i při vysoké opakované přesnosti krouticího momentu docházet ke kolísání předpínací síly o 50 % a více.
Pro zajištění bezpečného spojení musí být proto závitový spoj nržen tak, aby i přes tyto odchylky spolehlivě fungoval: nesmí být přetěžován vyšší předpínací silou a při nižší předpínací síle musí stále poskytovat požadovanou přídržnou sílu. Nzdory těmto nedostatkům je utahování řízené krouticím momentem zdaleka nejpoužívanějším způsobem utahování - především díky jeho jednoduchému technickému provedení.
Jedním ze způsobů, jak zvýšit přesnost, je kombinace s detekcí úhlu natočení. Tato metoda je užitečná zejména v případech, kdy je třeba zaznamenat kolísající materiálové vlastnosti dílů. Vlastní montážní proces zůstává nezměněn, ale sleduje se také úhel utažení, který nastane nad určitým prahovým momentem. Ten musí ležet v rámci definovaných mezních hodnot, tzv. zeleného okna.
Vyhodnocením úhlu napínání lze vyvodit závěry o možných chybách montáže:
Pokud je úhel napnutí příliš krátký, často to znamená, že chybí těsnicí prvek. Příliš dlouhé úhly zpětného napínání ukazují na nedostatečně zpevněné díly.Prahový krouticí moment, od kterého začíná detekce úhlu natočení, se obvykle pohybuje mezi 20 % konečného krouticího momentu (u tvrdých případů kloubů Boltet) a 80 % konečného krouticího momentu (u měkkých případů kloubů Boltet).